ISOVER
Domovská stránkaPro-domaPoradnaPro-domaSanační metody v praxi

Sanační metody v praxi

Možné dodatečné (vodorovné) sanační metody v praxi

Přehled základních sanačních metod

 

  • Mechanické metody

  • Vzduchové metody

  • Elektrofyzikální metody

  • Chemické metody

  • Sanace povrchu-sanační omítky

 

Mechanické metody

Za tyto metody označujeme takové, při kterých dochází k vložení hydroizolace do vytvořeného prostoru ve stavební konstrukci. Vložená hydroizolace svojí přítomností mechanicky zabraňuje průniku vlhkosti do zdiva.

Mezi mechanické metody  hydroizolace patří podřezávání  zdiva řetězovou nebo lanovou pilou. Nevýhodou podřezávky řetězovou pilou je kromě finanční náročnosti nutnost prostoru k pojíždění pily (cca 1,5m). Spáru vedeme většinou v úrovni podlahy a to často znamená provést výkop podél podřezávané stěny. Další nevýhodou je poměrně vysoká prašnost. Při použití lanové pily dochází k nežádoucímu  zavlhčování stavební konstrukce vodou, která je nutná pro ochlazování řezacího lana. Nezanedbatelnou  nevýhodou jsou i vyšší náklady. Další mechanickou metodou je metoda vrážení ocelových plechů (HW).Nevýhodou této metody je kromě finanční nákladnosti i riziko dynamického namáhání stavební konstrukce. A není možné tuto metodu použít u smíšeného zdiva, kde není pravidelná spára. Metoda, která se častou používá u menších staveb je metoda podsekávání zdiva. Kdy dochází k postupnému vybourávání zdiva v úsecích cca 1m. Následuje vložení izolace a následné dozdění. Nevýhodou této izolace je poměrně vysoká pracnost  a nezanedbatelné riziko napojení hydroizolace.

Hlavní výhodou mechanických metod je při kvalitním a kvalifikovaném provedení sanace poměrně vysoká životnost provedené hydroizolace. Často opomíjenou částí technologie mechanických metod je, že nedojde k vyplnění proříznuté spáry ve zdivu zainjektováním maltou. Následně pak dochází k dosedání zdiva a k deformacím stavby, které se pak projevují trhlinami v omítkách, ve výjimečných případech může dojít i k zkřížení oken a dveří. Výše popsané mechanické hydroizolace (kromě metody podsekávání zdiva) nelze provádět  svépomocí, z důvodu použitých speciálních zařízení.

Vzduchové izolace

Princip vzduchových izolací spočívá ve vytvoření prostoru s možností dostatečné cirkulace vzduchu u stavebních konstrukcí zasažených vlhkostí. Proudící vzduch odvádí vlhkost z konstrukce do ovzduší. Tato metoda se používá především u starších staveb, kde již v minulosti byly tyto metody použity. Jde tedy v podstatě o obnovení porušených nebo zazděných (ucpaných) vzduchových kanálů. Výhodou této metody je poměrně neomezená životnost, nevýhodou pak podstatně nižší účinnost ve srovnání s ostatními radikálnějšími metodami hydroizolace.

Elektrofyzikální metody

Tyto metody pracují na principu elektroosmózy,  kdy za působení stejnosměrného proudu dochází k cílenému pohybu vody v porézním prostředí. Tyto metody jsou nasazovány především tam, kde není možný žádný stavební zásah do konstrukce  ( např. hlubší suterény v městské zástavě apod.).

Chemické metody

Za chemické metody označujeme metody, které jako hydroizolační látku používají chemický roztok (např. DICOSIL 100). Ten je do zdiva napouštěn (injektován) navrtanými otvory. Někdy je tato metoda označována také jako injektáž. Chemické metody jsou poměrně časově nenáročné a mají široké spektrum použití na většinu namáhání vlhkostí. Z hlediska principu se tyto metody rozdělují na tlakové, kdy se infúzní látka do zdiva dostává za zvýšeného tlaku, a beztlakové, kdy je injektážní roztok do zdiva „naléván“ pouze za působení hydrostatického tlaku. Nespornou výhodou této hydroizolace je možnost řešení detailů ( vrty v rozích, koutech, v různých výškových úrovních). Většina chemických metod hydroizolace je obnovitelných bez nutnosti dalšího zásahu do statiky objektu.

Sanace povrchů-sanační omítky

Úprava povrchů výrazně ovlivňuje výsledek celé sanace, mnohdy bývá i jediným sanačním zásahem. Řešení sanace objektů pouze sanační omítkou je řešením s omezenou životností (15-30 let) a jde v podstatě pouze o řešení důsledků působení vlhkosti nikoliv řešení s cílem odstranění příčiny vnikání vlhkosti do stavební konstrukce. Proto je vždy vhodnější spojit aplikaci sanační omítek s jinou vhodnou metodou hydroizolace tak, aby z hlediska dlouhodobosti byl efekt sanace maximální.

Jako sanační omítku označujeme takovou omítku, která obsahuje více jak 25 % vzduchových pórů v čerstvé maltě. Ty po vyzrání omítky umožňují transport vody ze zdiva ve formě vodní páry a současně tyto póry slouží k uložení stavebně škodlivých solí při jejich krystalizaci. Čímž nedochází k destrukci omítek působením krystalizačního tlaku.

Sanační omítky by měly být aplikovány vždy, když je provedena jakákoliv metoda hydroizolace vlhkého zdiva.

Z výše popsaných metod a technologií vyplývá, že  problematika hydroizolací je poměrně širokou oblastí stavebnictví. Pro zvolení vhodného hydroizolačního a sanačního zásahu je vždy nezbytná  prohlídka a posouzení objektu odborným technikem, provedení průzkumu a měření vlhkosti a salinity zdiva objektu, a následné zpracování návrhu sanačních opatření pro daný konkrétní objekt. Je důležité až nezbytné řešit sanaci komplexně, tzn. provedení hydroizolací a sanační omítek, vždy s ohledem na životnost provedených sanačních zásahů a následné využívání objektu uživatelem. Odborným poradenstvím specializovaných firem  a prodejců předcházíte nevhodným nebo částečným, tím pádem i zbytečným, sanačním zásahům.

V PRO-DOMĚ Vám rádi pomůžeme vybrat optimální řešení na zcela konkrétní stavbu.

Proč nakupovat u nás
 
 
Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.
 
 
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.