ISOVER

DSC_7461Vrstvy šikmých střech

Parozábrana, pojistná izolace, difuzní fólie? Doplňková hydroizolační vrstva? Dvouplášťová nebo tříplášťová střecha? To jsou pojmy, které při poradenství používáme v komunikaci se zákazníky a někdy jde jen o různá pojmenování téhož. Bohužel, nepletou si je jen investoři, kteří jsou ale navíc mnohdy znalostně vybaveni velmi dobře, ale i realizační firmy. A věřte, pro člověka, který pracuje 13 let v oboru není příjemné slyšet od vedoucího pracovníka firmy podnikající ve střechách mnoho let, že si plete základní pojmy. A nejhorší je slyšet poté, co jim vytknete špatný postup ,,my už to děláme takhle 10 let a vždycky to fungovalo, tak co“. Tak takto ne. Proto v tomto článku definujme základní pojmy – pojmenování vrstev v šikmých střechách. To proto, že se nebudou stávat takové věci, jako je záměna parozábrany za difuzní fólii (ať už proto, že často se pro obě vrstvy na stavbách užívá pojem fólie, nebo proto, že si to prostě někteří pokrývači pletou). Začněme tedy.

Šikmá střecha: je střecha se sklonem od 5°-45°. Do 5° se jedná o střechy ploché. Nad 45°zase střechy strmé, ale konstrukce strmých střech je velmi podobná nebo totožná konstrukcí střech šikmých.

Konstrukcí jsou šikmé střechy většinou dvouplášťové. To znamená, že se v jejich konstrukci nachází vzduchová mezera, je to většinou větraná mezera pod krytinou. Tříplášťová střecha má tyto mezery dvě. Pod krytinou a pod pojistnou izolací.

Když začneme s pojmenováním jednotlivých vrstev, začněme od interiéru. Půjde o dvouplášťovou střechu v obytném podkroví.

Podhledová konstrukce: většinou jde o sádrokarton, nebo palubky. Tento materiál je spíše pro oko.

Dutina tvořená nosnou konstrukcí roštu pro podhledovou konstrukci: tato je velmi důležitá, protože v ní lze dobře vést kabeláž elektroinstalace. Pokud chybí, mohou mít elektrikáři velmi hloupý nápad perforovat parozábranu a kabeláž položit do tepelné izolace. Problémem je právě perforace parozábrany.

Parozábrana je vrstva, která by měla v co největší míře zabraňovat vlhkosti pronikat do tepelné izolace. Zabraňuje tak masivní kondenzaci vlhkosti z interiéru ve skladbě. Parobrzda je podobný pojem, funkce je také podobná parozábraně, ale parobrzda je méně účinná, takže se používá na méně náročné aplikace nebo do méně náročných podmínek.

Tepelná izolace: Většinou ještě stále převládá klasická konstrukce, kdy část tepelné izolace je umístěna pod krokvemi a část mezi krokvemi. Izolace pod krokvemi částečně eliminuje tepelné mosty krokvemi. Jak vyplývá z výše uvedeného, nosná konstrukce krovu je v tomto případě v úrovni tepelné izolace. Vysvětlovat funkci tepelné izolace ale určitě nemusím, že? Někde v tepelné izolaci, pokud je střecha dobře navržena, by měl být přítomen tzv. rosný bod. Rosný bod je místo, které má takovou teplotu, při které kondenzuje vlhkost za daných podmínek. Úkolem parozábrany je právě zabránit pronikání vodních par až k tomuto místu v tepelné izolaci.

Dřevěné bednění: může bát přítomno a nemusí být. Slouží k zavětrování krovů (tuto funkci ale zastává i laťování). Do skladby se dnes vkládá zejména proto, že tvoří velmi dobrý podklad pro vytvoření vysoce funkční pojistné izolace (doplňkové hydroizolační vrstvy).

Doplňková hydroizolační vrstva: dříve pojistná hydroizolace, je vrstva, která chrání konstrukci a tepelnou izolaci proti vodě proniknuvší přes krytinu nebo větrací otvory zafoukáním sněhu, zatečením při tání sněhu atd., odkapávající kondenzát z krytiny. Druhou funkcí je ochrana tepelné izolace proti prachu a zároveň brání ,,vytahování tepla“ z tepelné izolace vzduchem proudícím kolem ní. Pokud má pojistná izolace slepené přesahy, lze ušetřit i kolem 8% tepla unikajícího jinak ze skladby střechy prouděním. Vrstvě se někdy říká fólie nebo difuzní fólie.

Větraná mezera tvořena kontralatěmi. Tato mezera odvádí vlhkost, která přece jen parozábranou pronikla a odchází přes pojistnou izolaci mimo střechu. Větraná mezera také odvádí kondenzát vzdušné vlhkosti vznikající na krytině (zejména na plechových krytinách), případně vlhkost, která pronikla přes krytinu její nasákavostí až na spodní líc krytiny. Dobré větrání a dobře provedená parozábrana má velký vliv na trvanlivost a funkčnost konstrukce.Kontralať je svislá lať kotvená do nosných prvků krovu. Výška kontralatě je minimálně 40 mm, podle sklonu střechy a potřeby větrání může jít ale i o 60-100 mm vysoký prvek.

Laťování nebo bednění: jde o nosnou konstrukci pod krytinou. Dnes se používá zejména bednění 25-32 mm silné (podle krytiny a rozteče kontralatí). Laťování by mělo být používáno 40/60 mm (výška/šířka). Pro větší rozteče podpor si výrobci krytin stanovují v některých případech dimenzi latí sami.

Střešní krytina: je asi zbytečné komentovat, jde o první linii ochrany domu proti povětrnosti. Druhů a výrobců je bezDSC_3616počet, orientovat se v široké nabídce je nesnadné a je dobré se obrátit na odborníka. Některé druhy krytin nejsou vhodné například do horských oblastí, nebo míst, kde je příliš větrno. Pokud výrobci krytin dohání nedostatky tím, že pokrývač musí použít mnohem lepší a dražší doplňkové hydroizolační vrstvy, ukazuje to na nedostatek krytiny, nebo její nevhodné použití.

Tento článek není nijak objevný, ale snad bude přínosem minimálně pro stavebníky, aby se dokázali vyznat v jednotlivých pojmech co se šikmých střech týče. Vyhnou se tak nesrovnalostem, které mohou ohrozit správné fungování střechy a nakonec i její stabilitu. Pokud budete mít jakýkoliv dotaz, obraťte se na PORADENSTVÍ PRO-DOMA STŘECHY.

Proč nakupovat u nás
 
 
Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.
 
 
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.