VYROBTE SI KOMPOSTÉR

JAK SI ZALOŽIT SVŮJ KOMPOST

Vlastníte zahrádku a ještě nemáte založen ? Poradíme vám, jak na to. Zároveň vysvětlíme pojmy a technologické postupy, které jsou s kompostováním spojeny.

PROČ A CO KOMPOSTOVAT

Každý nechť začne sám u sebe, zní známé klišé. Platí to i u zpracování bioodpadů. Kompost v tomto ohledu představuje téměř ideální řešení, protože mění organický odpadový materiál na černou . Je tedy daleko lepší než skládka odpadu, hnojník nebo smetiště.

Do kompostu patří tráva, odkvetlé květiny, listí, kůra, drobné větve, piliny (+ štěpka a hobliny), popel ze dřeva, zbytky ovoce a zeleniny, použité čajové sáčky a káva, dobře rozložitelný papír a trus drobných i hospodářských zvířat (slepičince, bobky od králíků, hnůj).

Naopak kompostovat se nemá plevel, nať z brambor, pecky z ovoce, maso, kosti a tuky. Do kompostéru rozhodně nepatří kameny, stavební suť, popel z uhlí, psí a kočičí exkrementy, plasty, porcelán, , chemikálie, léky, a další anorganické nerozložitelné materiály.

KOMPOST A KOMPOSTÉR

V běžném jazyce má slovo kompost dvojí význam. Znamená jednak místo, kde ke kompostování dochází (tedy v kompostéru), jednak samotnou směs organického materiálu, která při kompostování vzniká. Dobře založený kompost zraje asi rok. Výsledkem rozkládacích přírodních procesů je tmavý nezapáchající substrát napěchovaný živinami. Kompostéry se vyrábějí ze dřeva, kovu, plastu, cihel, betonu a dalších materiálů, my si ukážeme, jak postavit malý dřevěný kompostér.

VÝROBNÍ POSTUP

Pro umístění kompostu respektive kompostéru je nejlepší zvolit polostinné a závětrné místo v rohu . Dno kompostu musí tvořit zrytá půda, půdní organizmy jsou totiž zdrojem rozkladu veškerého organického materiálu.

K výrobě dřevěné ohrady – kompostéru – postačí a , dále pak . Náš kompostér bude mít rozměr 1 × 1 × 1 m, tedy kapacitu 1 m3. Celkem budete potřebovat 8 smrkových hranolů (100 × 6 × 6 cm) a 20 prken (100 × 10 × 2 cm).

Ze dvou hranolů a prken postupně vytvořte čtyři stěny, mezi prkny mějte stejnou mezery, které bude kompost provzdušňovat. Tři stěny napevno spojte, přední nechte jako odendávací (ukotvena pouze pomocí silného provázku), tou budete do kompostu přistupovat.

ZALOŽENÍ A PRAVIDELNÁ KONTROLA

Dospodu kompostu dejte hrubší a vzdušný materiál umožňující provzdušnění a odtok přebytečné vody (drobné větve, dřevnaté stonky rostlin, hobliny aj.). Čím pestřejší je skladba materiálu ke kompostování, tím lépe. Materiál ke kompostování dobře promíchejte a čiňte tak každý měsíc.

Nejdůležitějšími . Uhlík je obsažen v tmavších a dřevitějších materiálech, dusík zase v materiálech zelených a šťavnatých. Vždy se ale musí jednat o směs obou složek. Proto platí, že samotnou kompostovat nelze.

Dobře založený kompost se začne do tří dnů zahřívat, a to na teplotu přes 50 °C. V této fázi, která trvá několik týdnů, mikroorganizmy ničí plevele a zárodky chorob. Poté kompost vychládá, tleje, mění až o polovinu svůj objem (tzv. „si sedá“). Abyste zajistili kompostu další přístup vzduchu a obnovili rozkládací procesy, hromadu po měsíci vždy promíchejte a přidejte další odpad. Čerstvý kompost (hnojivou směs) můžete získat za 2 až 6 měsíců, vyzrálý kompost pak za půl roku až rok.

Mgr. Luděk Svoboda, PRO-DOMA, SE