Přitížená střecha? V pořádku, ale když přitížená, tak dostatečně!
19. červen 2018

Přitížená střecha? V pořádku, ale když přitížená, tak dostatečně!

Moderní vzhled střechy, estetika, ekologie, zadržování vody v krajině v případě zelených střech - to jsou jen některé z mnoha důvodů, které vedou k návrhům přitěžovaných plochých střech v dnešní době (pomineme střešní terasy, pojížděné střechy či střechy s heliporty, tam jde o nutnost, koncipovat střechu jako přitíženou).

ps-spatne-provedene-pritizeni.jpg

Zde je přitížení asi dostatek, ale voda se těžko prodere ke střešnímu vtoku. Mezi dlaždicemi je potřeba nechávat rozestupy a střechu je nutné čistit!

Mnoho realizačních firem vám řekne, že mají nejraději střechy mechanicky kotvené, jako další lepené a mechanicky dokotvené a přitěžované střechy jsou až ty poslední, které by chtěli dělat. Vede je k tomu mnoho důvodů. Kotvení, pokud je správně navrženo a testováno drží plnou silou okamžitě a je asi nejrychlejší metodou pokládky souvrství plochých střech. Přitížená střecha je do aplikace přitížení poměrně nestabilní, a pokud by v této době přišel opravdu velký vítr, může hydroizolaci odnést, protože do doby plného přitížení hydroizolace drží na střeše vlastně jen připojená na prostupy a po obvodě střechy na konstrukce atik, vyšších budov apod.  Tepelná izolace by měla být u přitěžované střechy pod hydroizolací nalepena k podkladu vhodným lepidlem, takže ta by na místě zůstat v takovém případě mohla. Dalším důvodem nelibosti u realizátorů je nutnost přesunu značného množství (váhy) materiálu pro přitížení, kde jde často o mnoho tun materiálu i pro běžný rodinný domek. V neposlední řadě je nechuť k přitížení způsobena tím, že v případě defektu hydroizolace se perforace nebo její špatně provedený spoj těžko hledá a vždy to znamená přemisťování značného množství materiálu po střeše. Za výhodu přitěžovaných střech lze považovat estetickou hodnotu, pokud je použit například kačírek, nebo to, že není nutné perforovat mechanickými kotvami (to je šroub, vrut nebo nýt, záleží na materiálu, do kterého se kotví) parozábranu. Za nevýhodu se dá považovat to, že přitížení a separační textilie, na kterých je přitěžovací vrstva většinou položena, zdržuje odvod srážek z povrchu hydroizolací, které v sobě drží rozhodně mnohokrát déle, než se vlhkost zdrží na střeše dobře vyspádované a nepřitížené. To vytváří ideální podmínky k růstu mikroorganismů, které mohou zkrátit životnost hydroizolačních materiálů a to se také častokrát děje. Stejně jako dokáží hydroizolace degradovat řasy, které rostou v nevysychajících loužích na střechách bez přitížení (na nadarmo již dnes ČSN 731901 – Navrhování střech – základní ustanovení řeší i problematikou louží). Dříve se tradovalo, že přitížená střecha déle vydrží, protože se na hydroizolaci nedostane UV záření ze slunce. Dnes si s UV zářením materiály relativně dobře poradit dokáží (i když některé výrobky a značky lépe než jiné), ale mikroorganismy prodělaly zjevně také malou evoluci a dokáží degradovat materiály…lépe. Dá se také přemýšlet nad tím, že před 30 lety bylo (pro hydroizolace, které u nás tvořily zejména asfaltové pásy bez integrované ochrany proti UV záření) opravdu největší zhoubou UV záření a díky němu degradovaly pásy při absenci údržby mnohem dříve díky slunci. Mikroorganismy neměly dost času vykonat své …

To ale není hlavním tématem tohoto článku. Tím je množství použitého přitížení pro střechu. Když mi přijde na stůl k posouzení výkresová dokumentace přitěžované střechy, na drtivé většině navržených plochých střech je jako přitížení použit kačírek tloušťky 50 mm. Kačírek je oblé říční kamenivo, pro střechy většinou předepsané frakce 16 - 32 mm. Objemová hmotnost takového kameniva (sypaného) může být mezi 1300 - 1600 kg/m3. To je (při 50 mm tloušťky násypu) od 65 – 80 kg/m2. Kdo má co dočinění s plochými střechami ví, že je potřeba na střeše respektovat jednotlivé zóny, podle intenzity sání větru, které na nich může probíhat. Pokud je budova půdorysně obdélník, největší sání je v rozích střechy, o něco nižší je po obvodě v úsecích mezi rohy a nejnižší je ve zbylé vnitřní ploše střechy. Rozdíl mezi rohem a vnitřní plochou může být více než dvojnásobný. Sání v jednotlivých místech střechy se stanovuje výpočtem na základě tvaru budovy, místa, kde se budova nachází (rychlost větru v daném místě), okolí budovy (hustá zástavba nebo samostatně stojící objekt) a také v závislosti na výšce budovy (to znáte sami, že když stojíte na zemi a vítr necítíte, mohou se přesto vrcholky stromů hýbat, stejně tak čím vyšší budova, tím větší síla větru a jeho sání na střeše).

ps-kotevni-plan.jpg

Na tomto schématu můžete vidět, jak odlišně působí vítr na různých místech střechy. Jedná se o výřez z kotevního plánu spočteného výpočtovým programem firmy SFS Group CZ s.r.o. pro 8-mi patrový bytový dům v oblasti Beskyd. V černé, (rohové části), je sání větru spočteno až 360 kg/m2

Takže je jasné, že v určitých případech, kde v ploše střechy je potřeba váhy přitížení 50 kg/m2, může být v rohu potřeba například 125 kg/m2 a v tom případě už nestačí zaklínadlo ,,50 mm kačírku“. Nehledě na to, že u vyšších budov je i v ploše střechy nutno přitěžovat více, než 100 kg/m2 a v rozích se potom potřeba zatížení vyšplhá klidně i na 360 kg/m2 a více. Toto by měl stanovit výpočtem statik. Nový dům je staticky možné na takové zatížení nadimenzovat, u rekonstrukcí je potřeba posoudit nejen kolik přitížení aplikovat, ale i to, zda takové zatížení konstrukce ještě unesou, nebo je nutno udělat vše proto, aby se daly nové vrstvy na místo přitížení raději mechanicky kotvit.  

ps-idealni-stav.jpg

Zde je přitížení provedeno z dlaždic 500x500x50 mm o váze cca 27 kg/ks , které je staticky nadimenzováno na dané podmínky. Po obvodu u atik, když se dobře podíváte, je možné vidět 1 m široký pruh kompletně přitížený (4 ks/m2) a v rozích, což vidět nemůžete, jsou dlaždice ve 2 vrstvách na sobě – po obvodě a v rozích je namáhání sáním větru mnohem větší, než v ploše.

U přitěžovaných střech je zde ještě jedno riziko, trochu zákeřnější než jen prosté posouzení množství přitěžovaného materiálu. Někteří výrobci (zejména zde jde o hydroizolační fólie) deklarují své výrobky jako univerzální, tedy pro přitížení i pro kotvení. Tyto výrobky jsou ve většině případů vyztuženy polyesterovou nosnou vložkou, tedy plastem, který je více náchylný na smrštění než skelná vložka, kterou se v drtivé většině případů vyztužují fólie určené výhradně k přitížení. U mechanicky kotvené hydroizolace tento typ vložky (polyester) nevadí, fólie je kotvena liniemi mechanických kotev v rozestupu linií většinou 1 - 1,6m a na při rozteči se nic dramatického (při dodržení předepsaného počtu kotevních prvků) nestane. Právě proto, že je polyesterová vložka tvárná, tažnosti dosahují až 40%, je to u mechanicky kotvené střechy výhoda. Ale na přitěžováné střeše 20x50 m to už může být na závadu. Problémy při použití těchto univerzálních fólií jako přitížených se objevují zejména u střech, kde se podcení množství přitěžovacího materiálu. Občas je až směšné, když jdu na střechu, kde mezi jednotlivými oblázky vidím geotextílii separující násyp od hydroizolační fólie. Nebo když na střeše, která je jen a pouze přitížená, vidím na každém metru čtverečním jednu malou chodníkovou dlaždici 300x300x30 mm o váze necelých 8 kg. To je opravdu silně poddimenzované přitížení. No a co se stane. Střecha je namáhána teplotními výkyvy, časem může docházet ke smršťování fólie (jak jsem uváděl, náchylnější jsou k tomu fólie s výztuží polyesterem) a i kdyby šlo jen o 0,5%, na 20 m je to 10 cm materiálu, který někde chybí. Protože přitížení není dostatek, stane se to, že se fólie začne napínat mezi poplastovanými profily po obvodě střechy a po nějaké době může dojít až k tomu, že smršťující se fólie vytrhne kotvení prvky, jimiž jsou detailové plechy nakotveny. Zde hraje roli ještě to, že často je použit k dokotvení malý počet kotevních prvků, nebo nejsou zvoleny vhodné, vzhledem k druhu podkladu, do kterého se kotví. Na následujících fotografiích se můžete podívat, kam až může nedostatečné přitížení vést. Je pravdou, že většinou se chyby na střeše sčítají a pokud nejsou dokonale nakotveny obvodové lišty, ale stabilizace střechy je dostatečná, nic se nestane. Ale při kumulaci chyb na sebe nenechá neštěstí dlouho čekat.

ps-nedostatecne-pritizeni1.jpg

Střecha, kde je použita univerzální fólie jak pro kotvení (primární určení), tak pro přitížení. Zde je PVC-P fólie pouze kotvená a naprosto nedostatečně přitížená dlaždicemi 300x300x30 a to v počtu mnohem menším, než 1 ks/m2. V zadní části je vidět pokus o přitížení kačírkem, ale vzhledem k ploše střechy je toto kapkou v moři. Na následujících fotografiích uvidíte výsledek.

ps-nedostatecne-pritizeni-2.jpg

Nedostatečně nakotvená ukončovací lišta spolu se smrštěním fólie znamená odtržení detailu od stěny i na straně přitížené více.

ps-nedostatecne-pritizeni-a-nako.jpg

A zde je detail lišty na straně, kde nebyl užit ani kačírek, ale pouze sporadické přitížení dlažbou. Ten samý stav, jen větší mezera. Kotvení zde bylo na místo 5 ks/m cca 1,5 ks/m lišty.

A ještě jeden apel na realizační firmy a projektanty. Pokud rekonstruujete střechu, na které je jako horní vrstva použit kačírek nebo dlaždice, nejsou tam pravděpodobně pouze jako estetická záležitost. Často se setkáváme s tím, že rekonstrukce takové střechy proběhne hekticky, je odstraněno přitížení a provedena nová hydroizolace, někdy včetně zateplení a vše je aplikováno pouze natavením a nalepením k původní střeše. Ale přitížení se zpět už nedostane. Střecha je nyní držena na místě pouze uchycením původní hydroizolace po obvodě střechy a vlastní vahou materiálů střechy, která ale například při 150 mm polystyrenu a 5 vrstvách asfaltových pásů váží velmi málo, kolem 30 kg/m2. A to nestačí. Naštěstí dnes už je původních střech tohoto typu před rekonstrukcí poměrně málo.

Závěrem shrnutí.

Pokud se rozhodnete pro přitíženou střechu, spolupracujte se statikem. Ten by měl navrhnout dostatečně hmotné přitížení pro každou oblast střechy přímo pro daný region, sílu větru v regoonu a situaci v terénu. Pokud je přitížení na sání větru dostatečné, mělo by to stačit i na stabilizaci střešní fólie proti smrštění. Pozor, někteří výrobci univerzálního typu fólií (pro přitížení i mechanické kotvení) vyžadují mechanické kotvení i v případě, že je stabilizační vrstva dostatečně hmotná. U rekonstrukce, kde je stabilizace střechy plánována přitížením, musí být posouzena únosnost stávající konstrukce.

Pokud si nejste jisti, zda je skladba střechy, kterou navrhujete, provádíte nebo se chystáte realizovat v pořádku, jsme zde pro Vás.

Za Poradenské studio PRO-DOMA

Ing. Stanislav Nohavica
mob: +420 778 408 314
e-mail: stanislav.nohavica@pro-doma.cz

Fotogalerie

Týká se témat

Zeptejte se specialisty

Poptejte nás

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.
Upozornění: Věnujte prosím pozornost upravené sekci Ochrana osobních údajů.
Více informací