Zanedbáváte čištění žlabů a svodů na střeše svého domu? Můžete se dočkat velmi nepříjemného překvapení!
19. červen 2018

Zanedbáváte čištění žlabů a svodů na střeše svého domu? Můžete se dočkat velmi nepříjemného překvapení!

Žlaby a svody bychom měli čistit minimálně 2x ročně. Stejně tak i vtoky plochých střech, ale o tom se v následujícím článku bavit nebudeme. Minimální frekvence čištění 2x ročně není žádným rozmarem, ale je uvedena v normě ČSN 731901 - navrhování střech - základní ustanovení.

Pokud si myslíte, že to nejhorší, co Vás může potkat při ucpaném žlabu, je jeho přetečení, nemusíte mít pravdu. Záleží na složení nečistot, které jsou ve žlabu usazeny. Při jejich tlení v mokrém prostředí vzniká výluh, který může mít značně kyselé parametry PH a může docházet k poškozování samotného žlabu nebo (svodu, pokud je ucpán ten). Samozřejmě i to, že ve žlabu stojí voda, nebo se hromadí nad ucpávkou z nečistot ve svodu, materiálu odvodnění příliš neprospívá.

f2-copy-2.jpg

Riziko nečistot ve svodu se sebou nese ještě jednu nepříjemnou věc. Pokud voda stojí ve svodu a nemůže rychle odtéci, v zimním období může dojít k trhání svodové roury mrazem, kdy bude voda zvětšovat svůj objem. Tento jev můžete pozorovat na mnoha svodech, kde na zadní straně svodu (kde je spojen) je buďto roztržen nebo rozfalcován a podivně vyboulen.

Existuje spousta prostředků na lapání listí ve žlabu a samozřejmě v napojení svodu na kanalizaci (geiger). Všechny mají jedno společné – občas se stejně musí vyčistit. Pokud použijete do žlabu umístěný (často používaný) lapač nečistot – jakýsi košíček, který se umístí ve žlabu v místě napojení na svod – tam je to jasné. Kolem košíčku se vrší nečistoty a občas budete muset na žebřík a listí a další nečistoty odstranit. Rozhodně nečekejte na moment, kdy se Vám košíček pod nánosem listí ztratí a žlab přeteče. Čistit se prostě musí.

Pokud použijete mřížky, které se pokládají na žlab nebo se pokládají zdeformované do žlabu, takže z něj vlastně trčí – zde určitě k zanesení žlabu samotného nedojde. Ale pokud se mokrým listím zalepí samotná mřížka, neštěstí na sebe nenechá dlouho čekat a voda po mokrém listí nebude odtékat žlabem, protože se do něj vůbec nedostane, ale steče ať už za žlab, nebo přes něj. To také není ideální řešení. Proto někteří výrobci těchto mřížek do žlabů vyrábějí mřížky s nopy, které nedovolí listu přilnout ke mřížce a za větru je list podfouknut a odnesen mimo žlab větrem.

Nejjistější je za běžných podmínek žádné překážky do žlabu ani svodu nevkládat a lapat listí v tzv. geigeru, tedy oficiálně v lapači splavenin. Je to nejkomfortnější způsob, kdy do kanalizace nečistoty nepadají, protože se zachytí ve snadno přístupném místě a vy nemusíte šplhat po žebříku do nebezpečných výšek. V době padání listí, pokud máte nad střechou vzrostlý strom, budete čistit třeba jednou týdně, v zimě a v období klidu překontrolujete jednou za 1-2 měsíce. V tomto případě vám může udělat čáru přes rozpočet jen mrtvý holub nebo dětský míč perfektně zapadající do otvoru ve žlabu nebo svodu. Ale to riziko je mnohem menší, než jistota ucpávky z listí. Zde si neodpustím poznámku, že některé systémy vyhřívání žlabů a svodů mohou bránit v plynulém odtoku a splavování nečistot do geigeru, takže vás čištění žlabů a žebřík stejně neminou. Takže i zde je dobré se orientovat na sofistikované systémy vyhřívání, které odtoku nečistot nebrání a jsou osazeny spíše na stěně žlabu než na jeho dně.


f3-copy-2.jpg

Ale pozor, pokud budete vytrvale ignorovat nutnost čištění i tohoto lapače splavenin, může dojít díky vodě vytékající z něj k nepříjemnému vymílání a sedání okolí geigeru a to se zdaleka netýká jen případu, kdy je osazen v zemině. Bydlím ve Valašském Meziříčí, a když se za deště projedete po chodnících kolem náměstí, uvidíte, že jsou ucpané nejméně 2/3 geigerů, voda z nich teče až stříká podle intenzity deště a v chodnících jsou jasně znatelné prohlubně tam, kudy voda z lapače protéká. Velmi nebezpečný je tento jev u starých domů, kdy některé z nich nemají ani základy, nebo je mají jen velmi mělké, či jejich základy tvoří jen cihly, případně zemina prohozená pojivem (vápnem) atd. Tady může přijít lenost a ignorace potřeby čištění velmi, ale velmi draho. Není zase tak úplně výjimečné, že u starších objektů se vyskytují v rozích na straně svodu ze střechy (někdy je vyveden do kanalizace, někdy je voda pouštěna výtokovým kolenem přímo na terén) praskliny značící nerovnoměrné sedání objektu. Někdy je to způsobeno i rozvolněnými spoji kanalizačního potrubí v zemi, ale měli bychom předcházet VŠEM rizikům.

Tento článek není pojat ani trochu obchodně. Má Vám pomoci zejména ušetřit si starosti s následnými škodami, kterým lze předcházet s minimální náročností na váš čas a nulovými finančními náklady. Jde o to vám připomenout, že je nutné svody a žlaby čistit.

Pokud máte dotaz týkající se návrhu nebo fungování odvodnění šikmých nebo plochých střech, jsme zde pro vás.

Za Poradenské studio PRO-DOMA

Ing. Stanislav Nohavica
mob: +420 778 408 314
e-mail: stanislav.nohavica@pro-doma.cz

 

 

 

 

 

 

Fotogalerie

Týká se témat

Zeptejte se specialisty

Poptejte nás

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.
Upozornění: Věnujte prosím pozornost upravené sekci Ochrana osobních údajů.
Více informací