JAK SI VYBRAT OMÍTKU?

Poradíme vám, jakou omítku si vybrat a proč.

Naše specializovaná omítková centra dodávají a míchají omítky všeho druhu a poskytují odborné poradenství

Nabízíme široký a ucelený sortiment interiérových (vnitřních) a exteriérových (fasádních) omítek, fasádních barev a penetrací.

Zákazníkům zároveň poradíme, jaký typ omítky je pro daný typ stavby nejvhodnější, a to jak z hlediska technologického, tak údržbového a estetického.

Při poradenství zohledňujeme všechny zásadní faktory, jimiž u omítek jsou vodotěsnost, nasákavost, paropropustnost, špinivost, a dále pak cena, náročnost realizace, estetika a barva.

Vybíráme z našich služeb:

a)    omítky mícháme je zdarma, platíte jen za použitý materiál,

b)    příprava namíchaného zkušebního vzorku omítky do 5kg kyblíku nám trvá obvykle okolo 5 minut,

c)    vzorky omítek předvádíme na nastříkaných tabulkách,

d)    disponujeme převodníky barev mezi všemi výrobci,

e)    barvu přinesených vzorků neskenujeme.

Mějte na paměti, že dobrá aplikace omítky samotné a její konečný vzhled ovlivňuje zkušenost a zručnost toho, kdo ji v konečné fázi na stěnu nanáší.

Na trhu existuje v současnosti poměrně velká nabídka minerálních, akrylátových, silikátových a silikonových omítek, barev a penetrací a orientace v nich je pro laika poměrně obtížná. Proto doporučujeme: svěřte se s důvěrou nám profesionálům – ušetříte si starosti, čas i peníze.

Pro základní orientaci ve světě omítek jsme pro vás připravili slovníček pojmů.



Slovníček pojmů:

Omítka

Vrchní vyrovnávací hladká krycí vrstva, kterou se pokrývají zdi – stěny a stropy. Povrch omítky se může (ale nemusí) ošetřit malbou. Tloušťka omítek je dána rovností podkladu a velikostí zrna (od 1 mm do 4 mm). Omítka se skládá z pojiva, plniva, přísad a vody.

Pojivo tvoří minerální vápno, sádra, cement, organické pryskyřice a disperze na bázi plastů.

Plnivem je písek, kamenná drť, moučka a perlitová hmota.

Přísady v současnosti tvoří syntetické látky. Jde o pigmenty (barviva), pěnidla, disperzní výztuže (skleněná vlákna) a plastifikátory. Přísadami jsou dále i urychlovače a zpomalovače (chlorid sodný, kyselina vinná), organické polymery a celulóza. Dříve plnily funkci přísad přírodní látky jako vaječné bílky, ovocné šťávy, cukr, sádlo, olej, vosk a klih.

Dělení omítek

Omítky se dělí podle:

a)    místa použití – vnitřní (interiérové) a venkovní (fasádní, exteriérové – pro exteriér jsou vhodné cementové či pastovité omítky),

b)    velikosti jader

c)    počtu vrstev – jednovrstvé, dvouvrstvé,

d)    způsobu nanášení – nahazované, stříkané a nátěrové,

e)    technologie nanášení – ruční, strojní,

f)     úpravy povrchu – hrubé, hladké, jemné,

g)    tvaru omítaných ploch – rovné, profilované, oblé,

h)    struktury – rýhované, škrábané, roztírané a hlazené,

i)      barvy – bezbarvé, probarvené,

j)      funkce – sanační, tepelněizolační, samočisticí, fotokatalytické, multifunkční

k)    použitého pojiva (báze) – minerální (cementové, vápenocementové, vápenné, sádrové, vápenosádrové) a pastovité (akrylátové, silikátové, silikonové, silikon-silikátové).

Speciální omítky:

  • Barytová omítka obsahuje baryt a používá se na pracovištích s ionizujícím zářením.
  • Protipožární omítka chrání kovové nebo betonové konstrukce proti požáru.
  • Sanační omítka má porézní strukturu a je hydrofobní, proto se používá na vlhké zdi.
  • Akustická omítka tlumí hluk.
  • Tepelně-izolační omítka obsahuje polystyren nebo perlit a plní izolační vlastnosti.
  • Štukatérská omítka umožňuje vytvářet ozdobné prvky.
  • Magnetická omítka obsahuje kovové částečky, celá zeď potom slouží jako velká magnetická tabule.
  • Fotokatalytická omítka využívá k čištění fasády světla. Při dopadu denního světla na fasádu se během fotokatalýzy aktivuje fotokatalyzátor obsažený v omítce. Dochází tak k rozkladu částeček nečistot usazených na povrchu fasády. Díky okolnímu proudění vzduchu jsou nečistoty odstraněny z fasády, jejich rozpouštění napomáhá také déšť či schnoucí vlhkost. Fasáda se tak čistí sama. Tato metoda je obzvláště účinná v boji proti řasám, plísním a bakteriím a zabraňuje usazování prachových částeček a sazí.

Minerální omítka se vyrábí z cementu, vápenného hydrátu, vápencové drti, barevných pigmentů a modifikačních přísad. Vyniká vysokou propustností vodních par a má dlouhou životnost. Minerální omítku lze natřít, též se vyrábějí omítky již probarvené. Minerální omítku není nutné nanášet najednou, lze ji bez potíží napojovat. K minerálním omítkám řadíme cementové, vápenocementové, vápenné, sádrové a vápenosádrové omítky a jádrové omítky (podklad ostatní minerálních omítek). Minerální omítky se používají jak v interiéru, tak i venku.

Jádrová omítka tvoří základní vrstvu pod finální tenkovrstvou omítku, tvoří spodní vrstvu (tzv. jádro) interiérové nebo exteriérové omítky. Je nanášená na zdrsněný povrch stěny, který vzniká cementovým podhozem (postřik, špric). Jádrová omítka vyrovnává nerovnosti, její zrnitost se pohybuje od 1 do 4 mm a může však být silná i několik centimetrů. Vrchní vrstvu jádrové omítky tvoří v interiéru minerální omítky nebo štuk, v exteriéru pak zejména cementová omítka nebo pastovité omítky.

Štuk je směs z jemného písku a vápna (popřípadě sádry nebo cementu – z toho pak plynoucí označení sádrová omítka, cementová omítka), která se v současnosti používá na svrchní vrstvu jádrové omítky, tedy v interiéru. Jeho zrnitost je max. 1,5 mm. Dříve se štuk používal i v exteriéru na vytváření plastických fasádních ornamentů.

Akrylátové omítky jsou vyrobeny na bázi akrylátové disperze, křemičitého písku a pigmentů. Tenkovrstvé akrylátové omítky lze použít nejen pro zateplovací systémy, vhodné jsou jako finální vrstva na podklady jako je beton a jádrové omítky, v interiéru i exteriéru. Jsou tvrdé a dobře odpuzují vodu. Ve srovnání s jinými materiály mají horší paropropustnost, proto se nedoporučují na kontaktní zateplovací systém s minerální vatou. Použití na zateplení polystyrenem je bezproblémové. Akrylátové omítky jsou náchylnější na znečištění a hůře se udržují. Oproti ostatním typům jsou cenově velmi dostupné.

Silikátové omítky jsou vyrobené z draselného vodního skla, díky čemuž vynikají skvělou paropropustností. Hodí se na všechny typy zateplení včetně systémů s minerální vatou. Silikátové fasádní omítky se hodí zejména na sanované zdi, vlhké zdi, sanační omítky i staré budovy a historické objekty. Vyznačují se vysokou přídržností. I přes své dobré vlastnosti mají i řadu nevýhod, kvůli kterým se nehodí pro všechny aplikace. Omítky tohoto typu mají horší vodoodpudivost, proto jsou více nasákavé. Mají také horší pružnost a jsou dražší než akrylátové omítky.

Silikonové omítky jsou pružné, paropropustné a vodoodpudivé. Pojivo je složeno z akrylátové disperze se silikonovými emulzemi, díky kterým je nasákavost minimální a vodoodpudivost naopak vysoká. Silikonové omítky se navíc nešpiní, a pokud by náhodou k zašpinění došlo, působení deště se nečistoty omyjí. Silikonové omítky se používají na hrubší omítky a jsou ideální volbou do průmyslových oblastí, kde hrozí silné a rychlé znečištění vlivem špatné kvality ovzduší. Co se ceny týče, tak jsou oproti akrylátovým a silikátovým omítkám dražší.

Silikon-silikátová omítka představuje silikátovou omítku s přídavkem silikonu. Ten zajišťuje vyšší odolnost vůči prachu a jiným nečistotám.

Rýhovanou omítku vytvoříme krouživým nebo přímočarým tahem polystyrénového či umělohmotného hladítka po krátkém zaschnutí nanesené omítky; zrnité částečky (tzv. zrno), které omítka obsahuje, zanechávají v omítce viditelné rýhy.

Škrábaná omítka je tvořena pravidelně rozvrstveným vystupujícím zrnem, které bylo ihned po natažení omítky zatřeno pravidelnými, nejčastěji krouživými pohyby plastového hladítka.

Hlazené omítky se docílí dvěma kroky. První krok je shodný s postupem při škrábané struktuře s použitím zrna 1 mm. Ve druhém kroku (min. po 48 hod.) se nanáší vrstva vyhlazovací omítky se zrnem do 0,5 mm a povrch se zatírá krouživými pohyby plastového hladítka.

Fasáda je konečná úprava vnějších stěn budovy.

Fasádní barva upravuje povrch tepelněizolačních i tradičních omítkových systémů. Používá se zejména k estetické (barevné) renovaci povrchové úpravy fasády.

Penetrace je ochranný nátěr pronikající do hloubky zdiva nebo dřeva. Používá se ke sjednocení a zpevnění tohoto podkladu.

Postřik je úplně první vrstva omítky nanášená na zdivo. Připravuje se z cementu nebo cementu a písku. Synonymem k postřiku je podhoz nebo lidově řečeno špric (z němčiny ze slovesa spritzen = stříkat).

Zrno – Každá omítka v sobě obsahuje zrnité částečky a podle jejich velikosti třídíme omítky dle zrnitosti na škále od 1 do 4 mm. Tloušťka finální omítkové vrstvy je tedy dána velikostí zrna.